19. Učení o čistém a nečistém
Úno 08Tento článek se bude zabývat naukou adventismu o čistých a nečistých pokrmech (masu). Toto učení dodnes odlišuje adventisty o ostatních křesťanů a způsobuje často rozdělení ve smíšených rodinách, kde adventisté jsou jen někteří členové rodiny.
Adventismus učí, že:
,,Nový zákon neruší rozdíl mezi čistým a nečistým masem. Někteří lidé se domnívají, že když se o zákonech ohledně stravy mluví v Leviticu, patří k ceremoniálním nebo rituálním zákonům a pro křesťany již neplatí. A přesto rozlišení mezi čistým a nečistým zvířaty sahá až do doby Noemových dnů – do doby dlouho před tím, než existoval Izrael. Jako zdravotní principy mají tyto zákony o stravě trvalou závaznost.“ (Adventisté sedmého dne věří str. 341)
A také že:
,,Bůh dovolil jíst lidem maso až po potopě. Protože veškeré rostlinstvo bylo zničeno, Bůh dovolil, aby Noe a jeho rodina jedli masitou stravu s tím, že nebudou jíst maso s krví (Gn 9,3-5).
Další podmínkou, kterou podle Písma Bůh určil Noemovi a jeho rodině bylo, že mohli jíst pouze ta zvířata, která Bůh označil jako čistá.“ (Adventisté sedmého dne věří str. 340)
Takže si to shrňme. Podle učení adventismu:
1) Zákaz jíst nečistá zvířata pochází už z doby Noeho.
2) Nařízení nejíst nečistá zvířata není zrušeno jako ceremoniální zákon, ale je trvalé jakožto ,,zdravotní zákon“. Nový zákon toto nařízení prý také nikde neruší.
Než se pustím do biblického ověření těchto dvou tvrzení adventistů, tak bych rád oprášil trochu historie.
Do adventismu se nauka o čistém a nečistém dostala přes jednoho ze zakladatelů – Josefa Batese. Ellen Whiteová této nauce nevěřila a zpočátku se jí bránila.
Konzumace masa po potopě
Pro připomenutí opakuji znění adventismu: ,,Další podmínkou, kterou podle Písma Bůh určil Noemovi a jeho rodině bylo, že mohli jíst pouze ta zvířata, která Bůh označil jako čistá.“ (Adventisté sedmého dne věří str. 340)
Tak pojďme zkontrolovat, co stojí v bibli v příběhu o Noemovi.
V Genesis 9,1-3 stojí: ,,Bůh Noemu a jeho synům požehnal a řekl jim: ,,Ploďte a množte se a naplňte zemi. Bázeň před vámi a děs z vás padnou na všechnu zemskou zvěř i na všechno nebeské ptactvo; se vším co se hýbe na zemi, i se všemi mořskými rybami jsou vám vydáni do rukou. Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno.“
Přiznávám se, že mi dochází slušná slova. Nerozumím tomu, jak mohlo toto učení v adventismu přežít tak dlouho. Když si ten text z bible přečtete, tak tam nikde není žádné omezení. ŽÁDNÉ!
Naopak se tam používá mnohokrát různý tvar slova ,,všechno“ a ,,každý“.
Všechna zvířata i všechno ptactvo se bude lidí bát a děsit.
Všechno na zemi i všechny ryby jsou lidem vydány do rukou.
Každý pohybující se živočich bude lidem za pokrm.
Tak jako Bůh dal lidem dříve každou zelenou bylinu (Gn 1,29), tak jim dává i toto všechno.
Já jsem přesvědčen, že Boží řeč k Noemu byla naprosto jasná!
I kdyby byl Noe natvrdlý, nebo zapřísáhlý vegetarián, tak z tohoto musel pochopit, že nyní může jíst všechno maso. A aby opravdu nikdo nepochyboval, jestli Bůh dovoluje jíst všechna zvířata, tak to Bůh opakuje asi 4x.
Možná teď namítáte, že vytrhuji ten verš z kontextu. Máte pravdu, v Boží řeči je jedno ALE!
Nepřečetl jsem jeden důležitý verš, který je těsně za těmi předchozími.
Genesis 9,4 ,,Jen maso oživené krví nesmíte jíst.“
To je všechno. Další verše už jen rozvádějí to o té krvi. (Gn 9,5-7) A dále už je text o ustanovení duhy. Tímto se omlouvám všem ochráncům nejezení krve, že jsem málem uvedl Boží lid do pokušení jíst krev.
Ale nikde tam nestojí jako další podmínka něco o nečistých zvířatech. Je to jasné? Podle bible dovolil Bůh Noemovi a jeho rodině jíst všechna zvířata s tím, že nebudou jíst maso s krví. Ten další odstavec v knize věrouky adventismu je tam vymyšlený. Bůh nedal Noemovi další podmínku. Jakto? Protože se to v bibli nepíše!
Tak proč to tam ta kniha má napsáno? To vám neřeknu, musel bych hádat jejich motivy. Jsem však přesvědčen, že autoři té knihy si ten odstavec 9. kapitoly Genesis určitě alespoň jednou přečetli, než tu knihu sepsali a vydali. Takže to museli vědět, že Bůh Noemovi tu podmínku nedal.
Dobrá proč se tedy adventisté domnívají, že zákaz nečistých zvířat je tu už od Noeho?
1 pár a 7 párů zvířat
V Genesis šesté kapitole se uvádí, že když Bůh plánoval záchranu lidí a zvířectva před potopou, tak Noemovi řekl:
Genesis 6,19-20 ,,A že všeho co je živé, ze všeho tvorstva, uvedeš vždy po páru do archy, aby s tebou zůstali naživu; samec a samice to budou. Z rozmanitých druhů ptactva a z rozmanitých druhů zvířat a ze všech zeměplazů rozmanitých druhů, z každého po páru vejdou k tobě, aby se zachovali při životě.“
V sedmé kapitole je však změna/upřesnění počtů:
,,Ze všech zvířat čistých vezmeš s sebou po sedmi párech, samce se samicí, ale ze zvířat, která nejsou čistá, jen po páru, samce se samicí. Také z nebeského ptactva po sedmi párech, samce a samici, aby zůstalo naživu potomstvo na celé zemi.“ (Gn 7,2-3)
Zde se poprvé objevuje pojem čistý a nečistý živočich. Nečistých živočichů má Noe vzít jeden pár, z čistých po sedmi párech. Nevíme z této části bible, podle čeho jsou rozlišení. Je možné, že jde o podobné nebo i stejné rozdělení živočichů, jako je v Leviticu 11 nebo Deuteronomia 14.
Divné však je, že zatímco např. Havrany, Orly a Čápy Izraelci jíst nesměli (Dt 14 a Lv 11), tak je Noe dostal za úkol vzít po sedmi párech, stejně jako všechno čisté. To rozlišení se tedy úplně neshoduje.
Co je ale důležitější, tak v žádném z textů zde v Genesis 7,2-3 ani v Gn 7,8-9 ani v Gn 8,20, kde se mluví o čistých a nečistých zvířatech, není nikde zmínka, že by Bůh lidem tyto nečisté živočichy zakazoval jíst. Prostě tu není.
I když nevíme k čemu rozlišení nečistých zvířat tedy sloužila, tak závěr z Genesis zní: Bůh dovolil lidem po potopě jíst všechno maso. Nezakázal jim jíst nečisté maso. Adventismus v této věci lže.
Citát k bodu 2 učení adventismu zněl:
,,,,Nový zákon neruší rozdíl mezi čistým a nečistým masem. Někteří lidé se domnívají, že když se o zákonech ohledně stravy mluví v Leviticu, patří k ceremoniálním nebo rituálním zákonům a pro křesťany již neplatí. A přesto rozlišení mezi čistým a nečistým zvířaty sahá až do doby Noemových dnů – do doby dlouho před tím, než existoval Izrael. Jako zdravotní principy mají tyto zákony o stravě trvalou závaznost.“ (Adventisté sedmého dne věří str. 341)
První část tohoto tvrzení padá, protože jak jsme si ukázali, tak rozlišení zvířat na čistá a nečistá sice sahá do doby Noeho, ale zákaz NE. Zákaz jíst nečistá zvířata zazněl v bibli poprvé až Izraelcům a to jako součást Sinajské smlouvy. Obě znění (Lv 11 a Dt 14) patří mezi nařízení určená pouze Izraelcům a těm, kteří se chtěli k nim přidat. Pohané nikdy neměli účast na této smlouvě (Ef 2,11-12) a k Božímu lidu jsou připojení na základě nové smlouvy, krví Ježíše Krista. V nové smlouvě nikde nařízení o nečistých pokrmech není. (Je zde nařízení o mase obětovaném modlám a opět o krvi a mase s krví.) Není tedy potřeba v Novém Zákoně hledat povolení jíst ,,nečisté maso“ pohanům, protože těm to nikdy nikdo nezakázal.
Přesto se v Novém zákoně tato povolení nacházejí a to proto, že křesťané z farizeů se snažili tato nařízení spolu s obřízkou na nové křesťany uvalit a apoštolové se tomu brání.
Někteří adventisté ještě namítají, že rozdělení na čisté a nečisté živočichy je dobré dodržovat i proto, že je to užitečné a uvádějí zdravotní důvody. Že Bůh věděl, že bychom z konzumace těch nečistých živočichů mohli mít zdravotní komplikace, proto je zakázal, že tělo je chrám Ducha a kdesi cosi. (3 verše, říkající, že tělo je chrám Ducha jsou vytržené z kontextu a ani jeden nemluví o jídle. Viz 1 K 3,16; 1 K 6,19 a 2 K 6,16)
Těmto lidem, hájícím zdraví, bych rád zacitoval jednu část písma, aby si uvědomili, jak moc Bohu šlo o zdravotní prospěch lidí. Je to ze stejné kapitoly, kde je rozdělení na čisté a nečisté, hned po tom rozdělení.
Deuteronomium 14,21 ,,Nesmíte jíst žádnou zdechlinu. Buď ji dáš bezdomovci, který žije v tvých branách, aby ji jedl, nebo ji prodáš cizinci. Vždyť jsi svatý lid Hospodina, svého Boha.“ (ČEP)
Studijní překlad (ČSP) uvádí akorát místo bezdomovce ,,příchozího“, zdechlinu tam nechává.
Takže zdechlé maso, které je určitě zdravotně ,,ťip ťop“ může Izraelec v pohodě prodat cizinci.
Nebo také darovat žebrákovi, nebo návštěvníkovi. (Příchozí a bezdomovci mohli být i Izraelci).
DÁŠ JIM TO, ABY TO JEDLI!
Ať žije starozákonní NEW START.
Novozákoní verše o nečistém mase
Samotná kniha ,,Adventisté sedmého dne věří“ se rovnou vyjadřuje k novozákoním textům, které by mohli vést křesťany ke konzumaci nečistého masa, aby je zneutralizovala. ( v odkazech na konci kapitoly str.348)
Při studiu těchto textů, musím nejprve říci, že v některých případech s adventisty souhlasím.
Opravdu si myslím, že některé z uvedených textů by křesťané neměli používat na obhajobu jezení nečistého masa, protože ty texty o tom nehovoří.
Souhlasím například s tím, že ve verších Marka 7,15 a 19 Ježíš nemluvil nejspíš proti ustanovení Lv11 a Dt 14, ale o tradici Otců (Mk 7,1-9), v tomto případě o jezení pouze omytýma rukama.
Vidění apoštola Petra ve Sk 10 sice obsahuje nečistou havěť a Bůh říká, že co prohlásil za čisté, nemá Petr považovat za nečisté. Kontext ale říká, že Petr to správně pochopil ve smyslu, aby se přestal štítit pohanů. I když souhlasím s názorem, že Bůh v NZ prohlásil izraelcům dříve nečistá zvířata za čistá, tak tímto textem bych se tedy nehájil.
To ale neznamená, že závěry adventismu jsou správné a nečisté maso je opravdu všem křesťanům zapovězeno. Nový zákon mluví o svobodě křesťanů v otázce jídla na mnoha místech. Zmíním nejprve ty verše z bible, které jsem rozebíral už v článcích o sobotě v epištolách.
Římanům 14,2-3 ,,Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slybý však jí jen rostlinnou stravu. Ten kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí a ten, kdo nejí, nechť neodsuzuje, toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého.“
Římaům 14,14,,Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě, ale tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.“
Titovi 1,15-16 ,,Čistým je všechno čisté. Ale poskvrněným a nevěřícím není nic čisté…..“
Římanům 14,17,,Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha Svatého.“
Na námitku adventismu chci říct, že v celém listu Římanům se nepíše nic o mase obětovanému modlám. Nemluví o tom ani tento text, tento text mluví obecně, že když někdo věří, že může jíst všechno, tak ať jí všechno. Všechno znamená všechno!
Tvrdit, že tu Pavel dovolil křesťanům jíst všechno maso obětované modlám, ale nedovolil jíst nečistá zvířata podle Mojžíšova zákona, znamená úplný opak, než jak usoudil apoštolský koncil ve Sk 15, kde se nečisté vůbec nezmiňuje, Mojžíšův zákon se na nové křesťany nenakládá a naopak se jim zdůrazňuje nejíst maso obětované modlám!
Koloským 2,16 ,,Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to co jíte, nebo pijete, nebo kvůli svátkům kvůli novoluní, nebo sobotám.“
Zopakuji to znění: Nikdo nemá křesťany odsuzovat za to co jedí, nebo pijí!!
Kolosané se museli bránit tvrzením, že Kristem jsou duchovně obřezáni (Kol 2,11), protože je chtěli nutit dodržovat židovská nařízení.
Koloským 2,21 ,,Jestliže jste spolu s Kristem zemřeli mocnostem světa, proč si necháváte předpisovat: neber to do rukou, nejez, nedotýkej se – jako byste stále byli v moci světa?“
I kdyby Kolosany sváděly i jiné ismy, které zakazovaly něco jíst, vztahuje se to i na židovské předpisy. Křesťané nezemřeli jen pohanským mocnostem světa, ale zemřeli i hříchu (Ř 6,11) i Zákonu (Ř 7,4). Mimochodem slovo ,,mocnosti“ se z řečtiny dá přeložit i jako ,,základní nauky“, což může odpovídat zákonu. Pavel v Koloským nikde Zákon necituje ani nepoužívá slovo ,,Zákon“. Pravděpodobně proto, že by tomu Kolosané, bez židovského prostředí, těžko rozuměli.
1 Korintským 6,12-13 ,,‚Všechno je mi dovoleno‘ – ano, ale ne všechno prospívá. ‚Všechno je mi dovoleno‘ – ano, ale ničím se nedám zotročit. Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo; Bůh však jednou učiní konec obojímu. Tělo však není pro smilstvo, nýbrž pro Pána, a Pán pro tělo.“
Pavel v dopise pro pohanský Korint zdůrazňuje svobodu a to i ohledně jídla, ale ne všechno prospívá a člověk by neměl své ,,chuti“ otročit. Oproti jídlu, které končí v žaludku a celý proces, naší obživy je jen pozemsky dočasný, je pro Pavla důležitější varovat se smilstva.
1 Korintským 10,23-26 ,, ,Všecko je dovoleno´ – ano, ale ne všechno prospívá. ,Všecko je dovoleno´ – ano, ale ne všechno přispívá ke společnému růstu. Nikdo ať nemyslí sám na sebe, nýbrž má ohled na druhého! Jezte všechno, co se prodává v masných krámech a pro své svědomí se nemusíte na nic ptát. ,Hospodinova je země i jeji plnost.´ “
I když tento text v kontextu mluvil o mase obětovaném modlám, přesto nemá Pavel problém Korinťanům napsat, že všechno je dovoleno. A také ať jedí všechno, co se prodává v masných krámech a hlavu si z toho nedělají. V Korintských masných krámech se ale neprodávalo jen ,,židovské – košer – čisté“ maso! Proto i tento text ukazuje, že v novém zákoně je křesťanům dovoleno jíst maso bez omezení z Dt 14 a Lv 11.
První koncil ve skutcích apoštolů také jasně určil, že na nově obrácené křesťany netřeba nakládat více než zákaz ,smilstva, modlářství, masa obětovaného modlám, krev a maso s krví. Sk 15,19-20 a Sk 28-29 a Sk 21,25
A konečně existuje jeden verš z bible, který jsem nikoho z adventistů ještě nikdy neslyšel vykládat a ten mluví jednoznačně:
Židům 13,9 ,,Nedejte se strhnout všelijakými cizími naukami. Je dobré spolehnout se na milost a nikoli na předpisy o pokrmech; kdo je dodržoval, nic tím nezískal.“
I zde se píše, že to hlavní, na co se má křesťan spolehnout je milost Boží, a ne nějaké předpisy o pokrmech. Jejich dodržováním nic nezískáme.
Některým důsledným věřícím, kteří si zakládají na určité dietě bych rád připomenul část bible, která je pravdivá sama o sobě, i když původně mluvila o mase obětovaném modlám.
1 Korintským 8,8 ,,Pokrm nás Bohu nepřiblíží;“
Komu tyto verše z bible nestačí jako důkaz, že křesťanům není zakázané nečisté maso, tak připomínám, že předpisy o čistém a nečistém patří stejně jako všechna ostatní přikázání do Mojžíšova/Božího Zákona a tím do Sinajské smlouvy.
A jak je to se Zákonem a starou smlouvou celkově jsem už popisoval v předchozích článcích, na které vás tímto odkazuji.
Závěr:
Navzdory tvrzením v adventismu slyšel Noe Boží povolení jíst všechny zvířata, kromě krve a nečisté maso bylo zakázáno jíst až Izraelskému národu v Sinajské smlouvě. Nedá se vždy říct, že ta nařízení jsou zde z hygienických nebo zdravotních důvodů, dodržovala se prostě proto, že to tak Bůh řekl. A tato nařízení došla spolu s ostatními svého naplnění a konce smrtí Ježíše Krista. Proto křesťané dnes nemusí dbát na tato ustanovení, která jim ani nebyla určena. Neměli bychom se však ani navzájem zlehčovat nebo odsuzovat za to, jak každý jednotlivě jí pokrmy podle svého svědomí.
(V tomto článku jsem se zabýval čistým a nečistým, nikoliv masem obětovaným modlám. Neberte žádnou část tohoto článku jako vyjádření, nebo doporučení ohledně masa obětovaného modlám)