08. Učení o Božím zákonu – jeden, nebo dva zákony
Zář 22První chybné učení o Božím zákonu leží v tom, kolik těch zákonů vlastně na Sinaji vzniklo.
Adventisté učí, že existují 2 zákony vydané na Sinaji:
1) Boží zákon – věčné desatero
2) Mojžíšův zákon – zrušený/naplněný v Kristu
Podrobněji učí adventisté, že v Mojžíšových knihách lze najít 4 druhy zákonů:
1) Morální, které jsou věčné – desatero např.
2) Ceremoniální, vztahující se k obětem a obřadům, které ukazovaly na Krista a tedy už jsou zrušené/naplněné
3) Zdravotní a hygienické, které jsou platné stále protože jsou užitečné (čisté a nečisté – ty je potřeba poslouchat tak jak stojí) (nutnost očišťování ženy po porodu, nebo po menstruačním cyklu, nebo spálení věcí napadnutých plísní, nebo používání kolíku při chození na záchod venku za táborem, naplňují pouze v principu tím, že dodržují hygienu)
4) Občanské – ty jsou užitečné, ale jsou omezeny na stát Izrael, pro který platily, protože naši obyvatelé si tyto všechny zákony nepřejí, proto nemohou být platné (např. útočištná města, navrácení půdy, nutnost nahrazovat dvojnásobně škodu za krádež, nutnost mít zábradlí na domech atd.) tedy z nich uplatňujeme v principu nebo doslovně jen ty, které nepůsobí extrémisticky a jejich dodržování se různí člověk od člověka a sbor od sboru.
Pro toto učení se uvádí následující argumenty:
Boží zákon – desatero bylo:
1) Vyhlášeno samotným Bohem.
2) Napsáno Božím prstem
3) Napsáno do kamenných desek (trvalý materiál)
4) Vloženo dovnitř archy úmluvy
5) Mělo morální charakter
6) Ježíš ho dodržoval
7) I církev v novém zákoně s ním počítá
A proto je desatero věčné.
Oproti tomu Mojžíšův zákon byl:
1) Vyhlášen Mojžíšem
2) Napsán Mojžíšovou rukou
3) Napsáno do knihy (opotřebovatelný materiál)
4) Vloženo po straně archy úmluvy
5) Obsahovalo rituály a ceremonie, které ukazovaly na Ježíše
6) Ježíš říká, že jej přišel naplnit
7) Církev v novém zákoně mluví proti povinnosti dodržovat ho
A proto je zrušen obětí Ježíše Krista a přibit na kříž.
Pokud by opravdu byly vydány Izraelskému národu 2 zákony s rozdílnou autoritou a platností, měli bychom nacházet v bibli při jejich citacích jasné rozlišení, jestli zrovna mluví o Zákonu Božím, nebo zákonu Mojžíšově.
Krátký exkurz, Izraelci dodnes člení knihy starého zákona jiným způsobem, než je máme my křesťané v bibli:
1) Zákon (Tóra)
Genesis
Exodus
Leviticus
Numeri
Deuteronomium
2) Proroci (Nbíjim)
2a) přední proroci: 2b) zadní proroci:
Jozue Ozeáš Nahum
Soudců Jóel Abakuk
knihy Samuelovy Ámos Sofonjáš
knihy královské Abdijáš Ageus
Izajáš Jonáš Zacharjáš
Jeremjáš Micheáš Malachiáš
Ezechiel
3) Spisy (Ktůbim)
Jób
Žalmy
Přísloví
Píseň Písní
Rút
Pláč
Kazatel
Ester
Daniel
Ezdráš
Nehemjáš
knihy Paralipomenon
Všimněte si že tradiční židovské dělení nerozeznává zvlášť desatero a zvlášť Mojžíšův zákon. Rozeznává pouze ,,Zákon“.
Pojďme se tedy podívat jak bible cituje z těchto zákonů. Nyní si ukážeme jaká slova používá Bible pro označení celého Písma Starého zákona. První zmínky o celém písmu popsaném jinými slovy si ukážeme v evangeliu Lukáše, v podobenství o boháčovi a Lazarovi, kde Boháč žádá vzkříšení, aby varoval své bratry.
Lukáš 16:29 Ale Abraham mu odpověděl: ‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!‘
Z textu je jasné, že Abraham mu říká, že jim stačí písmo a to celé.
Lukáš 16:31 Řekl mu: ,,Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.“
Vidíme tedy, že když Ježíš v podobenství chce označit písmo židů, tak klidně použije sousloví ,,Mojžíš a Proroci.“ Není potřeba, aby říkal ,,Boží zákon, Mojžíše a proroky“, protože viditelně se i část desatera vejde pod označení ,,Mojžíš.“ Pokud věříte, že desatero je oddělený Boží zákon, pak podle textu morální desatero nemá tu stejnou moc k obrácení lakomých bratří jakou mají Mojžíšovy ceremoniální zákony a proroci.
Další zmínku nalezneme v Lukášově evangeliu v době po Ježíšově vzkříšení, kdy potká dva učedníky na cestě do Emauz a vykládá jim písma:
Lukáš 24,27 “Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma.“
Tedy Mojžíš + proroci = všechny části Písma. Zdá se, že bylo zvykem třetí část písma, spisy, zahrnovat automaticky a nezmiňovat samostatně.
O kus dále je Ježíš podrobnější:
Lukáš 24,44-45 ,,Řekl jim: „To jsem měl na mysli, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech.“
Tehdy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmu.“ Písmo zde popisuje jako zákon Mojžíšův + proroky + žalmy. Opět místo slova spisy jsou zde žalmy a nevíme z jakého důvodu, ale jinak slova odpovídají židovskému chápání dělení písma.
Ale znovu si všimněte, že Ježíš zmiňuje pouze zákon Mojžíšův a ne ještě Zákon Boží, jak bychom čekali, pokud by myslel všechna písma a existovaly by 2 rozdílné zákony! Mojžíšův zákon zde znamená 5 knih Mojžíšových, desatero nevyjímaje.
Nyní cituji z Ježíšova kázání na hoře blahoslavenství v Matouši 5 kapitole:
Matouš 5,17-19 “Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým.“
Tento text adventisté s oblibou citují na obhajobu platnosti desatera, které Ježíš určitě nepřišel zrušit. Žel citují jej vytrhnutý z kontextu a vykládají tak, jak potřebují a ignorují jeho okolí, které ukazuje, co Ježíš myslel.
Všimněte si, že Ježíš znovu používá úsloví ,,Zákon a proroci“. Jak jsme si ukázali na textech u Lukáše, znamená toto úsloví celé písmo SZ. I kdyby to neznamenalo, a Ježíš byl doslovný, pak myslí kromě Zákona ještě Proroky. Tedy Ježíš určitě nepřišel zrušit ani proroky. A stále nám v této větě neříká, který z těch dvou údajných zákonů nepřišel zrušit, ale naplnit.
V další větě svou tezi nerozvíjí, ale používá jen slovo Zákon. Pokud neskáče z jednoho tématu na druhé, pak slovem ,,Zákon“ znovu používá celé písmo SZ nebo alespoň ,,zákon a proroky.“
Zmiňuje podrobněji, že z nich nepomine ani písmenko ani jediná čárka dokud se všechno nestane. Poslední 4 slova jsou velice důležitá, protože naznačují, že až se všechno stane, tak ,,Zákon“ pomine. Možná, že právě ,,až se všechno stane“ tak Ježíš ten ,,Zákon“ (a proroky) naplní.
Každopádně tento text ukazuje Ježíšovo rozdělení o platností částí bible. Ježíš říká, že platnost Zákona a Proroků nebo spíše celého písma SZ, je neoddělitelná!!! Tedy není možné si některá písmenka, čárky, nebo některá přikázání ze zákona upravit a vynechat.
Adventisté říkají, že stále závazné je Desatero, ale ostatní písma starého zákona a jejich přikázání často přehlížejí. Nezažil jsem u Adventistů podrobné důkladné vyučování o přikázáních ze všech ,,proroků“ tak jako o desateru.
Z tohoto textu stále nenalézáme rozlišení zákonů na Mojžíšův a Boží. Jedině se můžeme utvrdit, že ,,zákon a proroci“ znamená celé písmo stejně jako ,,Mojžíš a proroci“. Tedy, že Mojžíš a zákon Mojžíšův a Zákon znamenají tu samou část a to 5 knih Mojžíšových.
Nyní zkusíme hledat v evangeliích výskyt slova „Boží“ nebo „Mojžíšův zákon“ ve spojitostí s citací ze SZ, abychom viděli, zda lze podle citovaných textů rozlišit, který zákon se zrovna myslí.
Lukáš 10, 26 – 27 “Ježíš mu odpověděl: „Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?“ On mu řekl: „‚Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí‘ a ‚miluj svého bližního jako sám sebe.‘“
(Zákon a cituje Dt např. 6,5 a Lv 19,18)
Zde samotné slovo ,,Zákon“ neznamená Boží zákon jako desatero,ale část Mojžíšova ceremoniálního zákona.
Lukáš 2,22-24 „Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina – jak je psáno v zákoně Páně: ‚vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu‘ – a aby podle ustanovení Zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata.“
(odkaz na Lv 12,8) Zákon Páně a Mojžíšův Zákon jsou zaměnitelné pojmy. Prostě Zákon.
Jan 8:17 “ I ve vašem zákoně je přece psáno, že svědectví dvou osob je pravé.“
(citace Dt 19,15-16) Váš zákon = Mojžíšův = dokonce tady je to zákon s malým z – zaměnitelné.
Jan 10:34 “Ježíš jim řekl: „Ve vašem zákoně je přece psáno: ‚Řekl jsem: jste bohové.“
(citace Žalm 82,6) Tady Ježíš pod pojmem zákon, váš zákon cituje dokonce žalm, zdá se že celý SZ kánon lze brát za zákon (žalmy jsou jinak zvlášť vedle proroků a Zákona, ale dohromady zase myslí celé SZ písmo – cesta do Emauz viz výše – podle židů by je řadili mezi spisy či knihy poetické)
1. Korintským 9:9 “V Mojžíšově zákoně je přece psáno: ‚Nedáš náhubek dobytčeti, když mlátí obilí.‘ Má tu Bůh na mysli dobytek?“
(to je citace Dt 25,4)
Další citace Mojžíšova zákona: 1. Korintským 14:21 “ V Zákoně je psáno: ‚Jinými jazyky a ústy cizozemců budu mluvit k tomuto lidu, ale ani tak mě nebudou poslouchat,‘ praví Hospodin.“ citace z Izajáše 28,9) Samotné slovo Zákon už znamenalo jak Mojžíšovy zákony, tak žalm, tak i předního proroka, tedy pod pojmem Zákon, někdy je myšleno celé písmo SZ.
Gal 4,21-22 “Odpovězte mi vy, kteří chcete být pod zákonem: Co slyšíte v zákoně? Čteme tam, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze ženy svobodné.“ Citace je z Genesis 16. Zde se pod slovo zákon schová i období dějin před vydáním zákona na Sinaji. Přesto je to zákon, protože je to v knihách Mojžíšových, nebo prostě část písma SZ.
K dalšímu studiu pro nevěřící Tomáše doporučuji knihu Nehemjáš 8 kapitolu, kde se vyskytuje slovo zákon asi 14x a to jak ve spojení Boží, tak i Mojžíšův, tak i samotný zákon. Navíc se jedná pořád dokola o ,,knihu“ a nikoliv o ,,desky.“
Z těchto citací lze učinit tyto závěry:
1) Nezáleží na velikosti písmenka u slova zákon. Zákon = zákon. Velikost nerozhoduje, která část
bible se tím zrovna myslí.
2) Zákon znamená buď jen 5 knih Mojžíšových (většinou v sousloví ,,Zákon a proroci“),
nebo znamená libovolné písmo v SZ (viz. citace Izajáše, nebo žalmů)
3) ,,Zákon“ znamená i ,,zákon Páně“ i ,,Boží zákon“ i ,,zákon Mojžíšův“. Je jedno, které z těchto
označení používáme. Má stále jeden a ten samý význam.
4) Učení adventistů o dvou zákonech nelze z bible dokázat.
K počátečním bodům argumentů o rozlišování na dva zákony chci ještě uvést na pravou míru:
1) Desatero i Mojžíšův zákon vyhlásil Hospodin z hory Sinaj za hřmění hromů a blesků.
2) Po rozbití prvních desek sepisoval ty druhé desky Mojžíš, stejně jako sepisoval knihu zákona.
3-4) Místo zaměření na rozdíly- uložení dovnitř schrány a po jejím boku, aby z ní mohl Mojžíš a
levité později předčítat – je potřeba zdůraznit, že oboje bylo vyhlášeno stejným autorem, ve
stejnou dobu, uloženo do stejného stánku a jak kniha smlouvy, tak i desky smlouvy patří k
truhle smlouvy (pod víko a do přihrádky na boku), patří k jedné smlouvě Hospodina s Izraelem.
5) V desateru se nachází i nemorální přikázání – svěcení sobotního dne, které není dobré a přínosné
samo o sobě, ale je to rituál, nebo znamení příslušnosti. Naopak v knize zákona se nachází také
mnoho morálních přikázání, včetně znění samotného desatera. Nelze tedy kategoricky rozlišit,
kam které patří.
6) Ježíš jako pravý žid, dodržoval celý zákon jak z desek, tak z knihy. Na druhou stranu oboje v doslovném znění porušoval, neboť pracoval či uzdravoval v sobotu (desky zákona) a nekamenoval ženu přistiženou při cizoložství. (kniha zákona)
7) Ježíš sám v Matouši 5 kapitole zdůraznil, že zákon nelze rozdělit a nelze si z něj vybírat. Že platí
všechno dokud…. dokud se všechno nestane. Říkal, že přišel zákon naplnit – celý.
Závěr: Existuje jen jeden Boží/Mojžíšův/Páně zákon/Zákon vydaný Izraelitům na Hoře Sinaj!
Nejsou dva rozdílné zákony!
V dalším díle se podíváme na platnost tohoto zákona – věčný, nebo dočasný?