16. Učení o Sobotě v listu Galatským
Led 183) Galatským 4 – Dodržujete ustanovení pro dny, měsíce, období a roky
Třetí text s narážkou na sobotu je v listu Galatským 4. kapitole. Zní takto: ,,Dodržujete ustanovení pro dny a měsíce, období a roky! Bojím se, aby úsilí, které jsem vám věnoval, nebylo nakonec nadarmo.“ (Galatským 4,10-11)
Nejdříve něco o kontextu epištoly.
Celá kniha Galatským je sepsaná v duchu horlivosti. Pavel, který pomáhal církev založit a vyučoval ji v evangeliu, zjistil, že po jeho odchodu do Galácie přišli lidé, kteří se vydávali za křesťany, apoštoly a učitele, ale byli to zákoníci a snažili se Galaťany dostat pod zákon, obřízku a všechna nařízení, jako proselity. Proto Pavel píše tento list jako obranu evangelia, které u nich zasel. Je to snad nejhorlivější a nejtvrdší epištola. Hned v úvodu řekne Pavel naprosto narovinu, že NEEXISTUJE JINÉ EVANGELIUM, než to jeho. A každý kdo by přinášel jiné evangelium AŤ JE PROKLET!!!
Za jiné evangelium považuje Pavel právě i ,,slídění po svobodě křesťanů“ (Gal 2,4 a 5,1-2), kterou
jim chtějí sebrat ti, kdo je vracejí pod Zákon.
Ve 4. kapitole, kde je zmíněn i náš text se mluví nejprve o přirovnání syna, který je sice dědic, ale nezletilý a který má nad sebou poručníka, k věřícímu, který musí poslouchat zákon, stejně jako otrok. Ve třetím verši Pavel říká:
Galatským 4,3 ,,Tak i my, když jsme byli nedospělí, byli jsme otroky vesmírných mocí.“
Tedy i Galaťané (nyní křesťané) byli dříve nedospělí a byli tedy otroky vesmírných mocí (ČEP) nebo živlů (ČSP).
Pavel se počítá také k těm, kteří byli otroky vesmírných mocí! A to přesto, že nikdy nebyl pohan, neboť se jako žid už narodil. Proto být otrokem vesmírných mocí neznamená pouze sloužit pohanským božstvům, ale také to co zažíval Pavel, žít v náboženské (farizejské) horlivosti, která je slepá k tomu, co Bůh opravdu chce.
Stejně i ve verši 9 těsně před textem o zachovávání dnů se píše:
Galatským 4,9 (ČEP) ,,Jakto, že se zase navracíte k těm slabým a ubohým mocnostem a chcete se dát znovu do otroctví?“
Na první pohled to zní jakoby Pavel mluvil o návratu Galatských k řeckým pohanským Božstvům.
Ale když to srovnáte s veršem 3, kde otročení vesmírným mocnostem vztahuje Pavel i na sebe, tak je jasné, že se Pavel diví tomu, jakto, že se Galaťané zase vracejí k otročení, vnějším znakům náboženské zbožnosti, když už jednou Boha poznali.
Jakto že se Galaťané vrací zpět k vnější formální zbožnosti, která, jak sami museli poznat, je úplně ubohá oproti setkání s živým Bohem.
Také chci vysvětlit, že české slovo ,,mocnosti“ se v řeckém textu objevuje jako slovo ,,stoichea“ které má mnoho významů.
Jedním z významů je i: ,,základní nauky/principy“ (ČSP vysvětlivky pod čarou)
Slovo ,,vesmírných“ z ČEP je v řečtině ,,kosmos“ což znamená ,,svět“. V dnešní době se používá samozřejmě i pro vesmír, ale ve starém řecku lidé nemluvili běžně o vesmíru a jiných planetách tak jako my dnes.. Asi lepší je tedy použít slovo ,,svět“, jak používá ČSP.
V ČSP zní text takto: ,,Stejně i my, když jsme byli nezletilí, byli jsme v otroctví pod živly (stoichea) světa.
Můžeme tedy do češtiny dosadit i další možný význam stoichea a říci, že: ,,jsme tehdy byli v otroctví pod základními naukami světa.“(Gal 4,3)
Židé používají slova jako ,,Boží zákony a nařízení“. Řečtí pohané ve své filosofii měli něco, co
nazývali ,,základní živly, nebo základní nauky“ a také to zahrnovalo bohy a jejich požadavky.
Každopádně ,,být pod otroctvím těchto nauk/živlů“ není jen záležitost pohanů, protože Pavel ve říká, že se to vztahovalo i na něj.
Tedy ,,otročit vesmírným mocnostem/ základním naukám světa“ může být podobné jako ,,horlivě nábožensky dodržovat Mojžíšův zákon“.
Proto, Pavel říká: ,,jakto, že když jste poznali Boha, tak se znovu vracíte k těm slabým a ubohým živlům/naukám, kterým chcete otročit.“
a hned pokračuje výtkou židovských ustanovení: ,,zachováváte dny, měsíce, období a roky!“
Neříkám, že v Galacii nebyly vůbec žádné, heretické mystické prvky. Říkám jen, že tak jako v Kolosích se museli nechat místní křesťané svést jen někým, kdo se také považoval za křesťana, ale kromě evangelia na něj navěsil, otročení nějakým živlům/naukám. Je tu podobnost s jevem v Kolosích, kde ,,falešní bratři“ nové křesťany odsuzovali, kvůli židovským svátkům novoluním a sobotám. Možná v Galacii začali křesťané pro jistotu zachovávat tyto projevy židovské víry, stejně jako je chtěli ,,falešní bratři“ nechat obřezat.
,,Falešnými bratry“ myslím ty, kteří podle Pavla ,,předstírali, že jsou bratří“ zákonicky myslící křesťany, kteří přišli do Galacie po Pavlovi.
Galatským 2,3-4 (ČEP) ,,Ale ani Titus, který tam byl se mnou a je Řek, nebyl přinucen, aby se dal obřezat, jak chtěli ti, kteří předstírali, že jsou bratří, a pokoutně se mezi nás vetřeli s úmyslem slídit po naší svobodě, kterou máme v Kristu, aby nás uvedli do otroctví zákona.“
Protože v kontextu celé epištoly Pavel brojí proti nařizování obřízky a zákona na křesťany z pohanů, je logické, že by na ně chtěli uvalit i zachovávání Bohu zasvěcených dnů, jako v Kolosích. A že se tedy Pavel obává o Galaťany právě kvůli zachovávání židovských svátků, týdeních, mesíčních, ročních i období (svátky delší než jeden den).
Galatským 4,10-11 ,,Dodržujete ustanovení pro dny a měsíce, období a roky! Bojím se, aby úsilí, které jsem vám věnoval, nebylo nakonec nadarmo.“
Obavy o úsilí, ale i o milost
Pavel jim toto zachovávání nezakazuje, ale bojí se, aby jeho práce – evangelium nepřišlo nadarmo. V této 4. kapitole po projevu lítosti a připomenutí toho, že mu Galatští dříve věřili a horlili pro něj, říká Pavel znovu: ,,Jestliže chcete být pod zákonem…“ a varuje je!
Alegorie o ženách a smlouvách končí výrokem – vyžeň syna otrokyně, neboť nebude dědit spolu se synem svobodné. Syny otrokyně jsou ti, kteří jsou pod zákonem a žijí pod Sinajskou smlouvou.
Je to vůbec nejostřejší vyjádření o učení starého zákona!
Například v listu Římanům, Pavel Izraelity bránil, aby se nad ně pohané nepovyšovali (přirovnání k naroubovaným a vylomeným olivám – Ř11). Také zde říkal, že Bůh Izrael nezavrhl a když Izrael nezůstane zatvrzelý, tak dojde spasení.
Ale zde říká Pavel, že křesťané nové smlouvy – synové Svobodné – Sáry, mají od sebe vyhnat od sebe syny otrokyně – Hagar – Izraelce a ty, kdo chtějí i nadále žít v otroctví zákona. Mají se od sebe vyhnat, protože tito nebudou dědit Boží království a věčný život.
Boží spravedlnost si nelze vynutit a zasloužit žádnými pokusy!
Stejně i v 5. kapitole Pavel říká, že jestliže se křesťan, kterého Kristus osvobodil, dá znovu zotročit zákonem a obřezat, že mu Kristus nic neprospěje! (Gal 5,2)
To je opět tak silné tvrzení, že z toho může čtenář – nově obrácený křesťan, dostat až strach, aby se náhodou se zákonem nezapletl příliš. A možná právě o to Pavlovi jde.
Dále Pavel říká, že jestliže někdo hledá ospravedlnění v obřízce, sobotě, nebo v zákoně, tak vypadl z milosti a zbavil se tím Krista. (Gal 5,1-4)
Když tedy čteme z listu Galatským celý kontext čtvrté kapitoly a začátku kapitoly páté, tak se ukazuje, že krátká zmínka o zachovávání dní, kam spadá i týdení sobota, je vlastně velmi vážné varování křesťanům, kteří toto praktikují. – !Dávejte si veliký pozor, na čem si zakládáte!
Zachovávání dnů včetně soboty není křesťanům zakázáno, ale ve spojení se snahou zachovávat ty dny Bohu jako poslušnost, snahou dodržet zákon, je v Galatským tvrdé a silné varování.
POZOR čemu přikládáte význam.
Zajímavé jsou následující verše:
Galatským 5,9-10 ,,Málo kvasu celé těsto prokvasí. Ale já k vám v Pánu mám důvěru, že se neuchýlíte k jinému smýšlení. Ten však, kdo vás uvádí do zmatku, neujde soudu, ať je to kdokoli.“
Není až tolik důležité, jestli jako křesťané Bohu zachováváte ustanovení pro dny,měsíce období a roky, nebo ne. Dokud stavíte na Ježíši Kristu a na spasení z milosti skrze víru. Ale je důležité, co sami dál vyučujete a šíříte. Protože ten, kdo uvádí ostatní do zmatku, tak podle Pavla neujde soudu.
Opakuji:
Sami jako křesťané klidně zachovávejte Bohu sobotu, nebo některé dny a mějte jistotu svého přesvěčení, dělejte to z víry. Ale pozor na slova a na vyučování. Jestliže nakládáte břemena zákona na ostatní křesťany (ať už jde o sobotu, obřízku, nebo něco jiného), uvádíte je do zmatku a neujdete soudu, ať už jste kdokoliv.
Řekl bych, že je tu krásně vidět rozdíl mezi přáním Pavla a Výzvami Ellen Whiteové.
Citát od EGW, Svědectví pro církev svazek 1. str 531-533 Správné zachovávání soboty
25. prosince 1865 mně bylo ukázáno, že je sobota příliš nedbale zachována. Není dosti pohotovosti k plnění časných povinností 1T 532 v šesti pracovních dnech, které Bůh dal člověku. Nedostává se péče, aby se neznesvětila ani jediná hodina svatého, posvěceného času, který si Bůh pro sebe vyhradil. Neexistuje žádná lidská činnost, která by mohla být považována za tak důležitou, aby přiměla člověka k přestoupení čtvrtého přikázání Hospodinova.
V tom se dopouštějí světitelé Soboty chyby, ale Bůh je velmi přesný a všichni kdo se domnívají, že zachrání trochu času nebo si dovolí znesvětit trochu času Hospodinova, dočkají se dříve nebo později vlastní škody. Nemůže jim požehnat tak, jak by bylo Jeho potěšením, neboť Jeho jméno je jimi zneuctěno a Jeho přikázání brána na lehkou váhu. Spočine na nich Boží zlořečenství a ztratí deset nebo dvacetkrát více, než získali. „Loupiti-liž má člověk Boha? A přece mne loupíte a hned všechen ten národ.
Bůh dal člověku šest dní, ve kterých má pro sebe pracovat, ale vyhradil si pro sebe jeden den, ve kterém má být zvláště ctěn. Má být oslavován, Jeho autorita respektována. A přece člověk loupí Boha tím, že ho okrádá o část času, který si Stvořitel vyhradil pro sebe.“
,,Sobota byla učiněna pro člověka a vědomé přestupování svatého přikázání, zapovídajícího práci sedmého dne, je v očích nebes zločinem, který byl v Mojžíšově zákoně tak veliký, že si vyžadoval smrt přestupníkovu. Ale to nebylo ještě všecko, co musel přestupník vytrpět, neboť Bůh nevezme do nebes přestupníky svého zákona. Musí vytrpět smrt druhou, která je plným a konečným trestem přestupníka Božího zákona.“
Podle Pavla a listu Galatským by však ani adventismus, ani EGW neměli nikoho vyučovat, že cesta k záchraně, odpuštění hříchů a věčnému životu vede přes dodržování nějakých přikázání.
Závěr:
List Galatským s narážkou o sobotě ji křesťanům nenařizuje ani nezakazuje, ale varuje před upnutím se (nejen) na ní, jako cestu k ospravedlnění přes skutky.
Příště se budu zabývat sobotou v listu Židům.