Můj otevřený dopis při odchodu z církve

Můj otevřený dopis při odchodu z církve

Dub 03

Tomáš Plechatý
otevřený dopis členům sboru CASD Kladno

20. září 2014
Bratři a sestry,

všem vám dnes oznamuji, že jsem se rozhodl vzdát svého členství v Církvi adventistů s.d.
Odcházím, protože jednak už nevěřím mnoha věroučným bodům, kterým adventista určitě musí věřit, má-li být adventistou. Za druhé proto, že nevěřím, že by církev adventistů celosvětově v dohledné době změnila své učení, abych mohl zůstat adventistou a přitom si zachovat věroučně čisté svědomí. Za třetí odcházím, protože takto žiju již delší dobu v rozporu s církevním řádem, který zakazuje přijímat jakékoliv světlo z bible, které by narušovalo byť jediný pilíř naší věrouky. Své rozhodnutí jsem dlouho zvažoval, mám v něm však po modlitbách pokoj. Nechci tu zůstávat a při každém studiu bible opakovat rozpory, které v chápání bible vidím mezi sebou a učením církve.

Chci však zdůraznit, že neodcházím kvůli vám, členům sboru, ale kvůli věrouce, protože chci být vůči svému svědomí čestný.

Neodcházím od Boha, ale od církve jako instituce nebo organizace.

Pokud Vás zajímají věroučné body, kvůli kterým odcházím, tak je tu stručně uvádím:
Nevěřím, že Ježíš roku 1844 přešel do svatyně svatých.
Nevěřím, že hlásání milleritů, že bude konec světa, vedl Bůh.
Nevěřím, že od roku 1844 začal být Boží lid zkoušen pravdou o sobotě, že je sobota pečetí Božího lidu a neděle znamení šelmy.
Nevěřím, že zrovna adventisté jsou jediný věrný ostatek, zatímco ti, kteří je odmítli, jsou padlý Babylón plný nečistých duchů.
Nevěřím, že Boží lid bude žít před druhým příchodem bez přímluvce.
Nevěřím, že Boží zákon ze Sinaje se dá dělit na desatero a Mojžíšovy zákony, že jedno platí a druhé pominulo.
Nevěřím, že křesťané z pohanů – tedy my – jsme vázání židovskými předpisy o pokrmech.
Nevěřím, že křesťané z pohanů – my – jsme povoláni zachovávat sobotu jako židé, nýbrž, že jsme povoláni odevzdat Bohu svůj život po všechny dny a je jen na našem svědomí, zda mu chceme nějaké zvlášť oddělit.
Nevěřím, že jsme zvlášť povoláni hlásat trojandělské poselství.
Nevěřím, že Bůh prorocky inspiroval Ellen Whiteovou ve všem, co napsala a vydala, i když v jejích spisech někdy nalézám rozumné křesťanské myšlenky. Možná ji Duch v něčem inspiroval, možná, že ji neinspiroval vůbec v ničem…

Nevěřím, že jsme vrchol reformace, že máme největší poznání, že máme zvláštní úkol od Boha oproti jiným křesťanům – shledávám tuto víru špatnou, pyšnou a děsivou.

Naopak věřím v Ježíše a v to, že jeho oběť na kříži z lásky je dostatečná pro mé spasení. Miluje mě! Jeho Duch je mi slíben až do konce mého života, chce žít ve mně a s ním již pro mne není žádného odsouzení. Smířil mě se sebou a už mně ani jiným lidem nepočítá naše viny a chce, abych toto zvěstoval.

Nyní je vám doufám jasné, proč odcházím a že už jsem to zvážil a rozhodl se.

Žádám tímto výbor sboru, aby zařadil na nejbližší členské shromáždění hlasování o mém vyloučení, a Vás, členy, abyste respektovali mé rozhodnutí a hlasovali pro můj odchod.

Pokud by si chtěl kdokoliv z Vás se mnou o mém rozhodnutí někdy v klidu promluvit a třeba si poslechnout i důvody, proč těm bodům nevěřím a čemu naopak věřím, tak jsem tomu otevřený.

Mám Vás rád a dál se budu modlit za Boží požehnání, vedení a zmocnění pro váš život.